Když řeknu slovo „debata“, co si představíte? Nejčastější odpověď, se kterou jsem se setkal, když jsem tuto otázku pokládal žákům z různých škol při jejich prvním setkání s debatováním, se většinou týkala politiků, kteří na sebe v televizi hulákají, ale přitom se neposlouchají, urážejí se navzájem, lžou a klamou, vyhýbají se zvídavým dotazům a jenom ztrácejí čas falešnými sliby a mlácením prázdné slámy. Pokud máte podobnou představu, pak vězte, že to je přesně to, co debata není. Debata, nejen ta soutěžní, ale každá skutečná debata, vyžaduje, aby řečníci mluvili pravdivě a k věci, odpovídali na otázky, respektovali své protivníky a maximálně využívali svůj čas, a tím pádem neplýtvali časem svých posluchačů.
Taková skutečná debata může probíhat v politice, například o tom, jaká práva a povinnosti by měli občané mít, ale také třeba o tom, kudy vést dálnici. Skutečná debata může probíhat ve vědecké akademii o podstatě skutečnosti, ale také třeba v umění o podstatě krásy. Nebo také, což je kolikrát mnohem důlěžitejší, mezi rodinou a přáteli třeba o tom, na jaký film jít do kina nebo které auto koupit. Debata je stylem života, způsobem zkoumání světa a sebevyjádřením, a jako taková je všudypřítomná. Smyslem v této sérii článků citované publikace Škola debatou je seznámit vás, především učitele a žáky, se soutěžním debatováním, které je aktivitou určenou k procvičování debatních schopností, mezi které patří především schopnost kriticky myslet a schopnost rozumně se vyjadřovat.
Debatování je uplatnitelné ve všech profesích, ve kterých se od vás očekává, že budete schopni veřejně komunikovat a obhájit svůj názor proti svým kolegům, nadřízeným i všem jiným autoritám. Především tedy v oblasti práva, obchodu, médií, vzdělání, vědy, umění nebo výše zmiňované politiky. Debatování je zároveň klíčem k mírovému soužití s vašimi bližními, neboť vzájemné porozumění, respekt a umění kompromisu jsou těmi nejlepšími protijedy k násilí. Mojí nadějí je to, že pokud se naučíte lépe debatovat, vytvoříte si odolnost proti manipulaci, snáze naleznete lepší uplatnění v životě a naše společnost jako celek bude lépe schopná vypořádat se se svými problémy. Z těchto všech důvodů je mým cílem pomoci dostat debatování do našich škol, a pokud vám to rovněž přijde jako dobrý nápad, v této sérii článků najdete všechno, co je potřeba pro úspěšný debatní start. Příští článek bude pojednávat o historickém kontextu debatování.
Tento článek je výňatkem ze zatím nepublikované metodologické příručky s názvem Škola debatou, jejímž autorem je Mgr. Martin Režný.