Nejběžnějším středoškolským debatním formátem ve středovýchodní Evropě je Karl Popper Debate Program, který byl rozšířen po pádu železné opony díky štědré finanční podpoře Sorosovy nadace Open Society Foundations, udělované začínajícím debatním společnostem v post-komunistických státech. V tomto formátu probíhají četné národní debatní soutěže v této části světa, včetně Debatního poháru a Debatní ligy české Asociace debatních klubů, ale také mezinárodní soutěž World Karl Popper Debate Championship pod záštitou společnosti IDEA (International Debate Education Association). V zahraničí je nejsnáze možné debatovat ve formátu KPDP v anglickém nebo ruském jazyce.
Tento debatní formát čerpá z filozofie věhlasného akademika Karla Poppera, který je známý především díky své teorii falzifikace, která říká, že není možné nic definitivně dokázat na základě logické indukce (libovolného počtu popdůrných pozorování), ale že je možné jakékoli objektivní tvrzení definitivně vyvrátit pomocí jediného pozorování, které odporuje teorii. Vzhledem k tomuto zaměření na fakta a vyvracení je tento debatní formát více o důkazech než o hodnotách, umožňuje negaci nemít vlastní konstruktivní linii a také je dobrou přípravou na odborné diskuze v rámci vyššího vzdělání a vědecké práce. Debaty v tomto formátu probíhají mezi dvěma týmy (afirmací pro a negací proti tezi) o třech až pěti lidech (v každé debatě mluví maximálně tři členové týmu) a po prvních dvou řečech každého týmu následují křížové otázky. Třetí řeči jsou kratší než první dvě, přičemž některé varianty tohoto formátu používají časy 7, 7 a 5 minut a jiné varianty časy 5, 5 a 3 minuty.
DOPORUČENÍ: Vhodný formát pokud preferujete debaty na praktická témata
Tento článek je výňatkem ze zatím nepublikované metodologické příručky s názvem Škola debatou, jejímž autorem je Mgr. Martin Režný.